Házet klacky se někdy nevyplatí...


Do naší ordinace byl přiveden kříženec labradorského retrívra , 2 roky starý, se nezvyklým problémem. Majitel uvedl, že si předchozí den venku hráli, hodil psovi klacek, pes k němu doběhl, ale náhle odskočil a klacek nechal ležet na zemi. Majitel dále nic divného nepozoroval. Po příchodu domů byl pes nakrmen, lehl si a spal. Nicméně do večera už nechtěl pít, přijímat krmivo, byl smutný, držel hlavu mírně skloněnou na pravou stranu, občas kňučel a slinil nápadně více než obvykle. Majitel psa měl o psa oprávněnou starost a tak vyrazil na veterinární pohotovost (na jiné pracoviště). Lékařka pacienta vyšetřila, nenašla také nic konkrétního a psovi aplikovala pouze antibiotika v injekci, s tím, že ráno se mají dostavit na podrobnější vyšetření. Druhý den ráno problémy přetrvávaly a protože majitel je naším dlouholetým klientem, přivedl psa do naší ordinace. Pes stále nežral a nepil, proto u něj byl zhodnocen mírný stupeň dehydratace. Klinickým vyšetřením při plném vědomí nebyl zjištěn žádný nález, ale bylo zřejmé, že problém bude v dutině ústní, či v krku. Vzhledem k anamnéze z předchozího dne se dalo usuzovat, že se může jednat o přítomnost části větve, která se mohla zapíchnout v krku nebo v tlamě. Z klinických příznaků ale vyplývalo, že zřejmě nedošlo k ucpání jícnu či průdušnice (byť jen částečnému). V tomto případě by totiž stav byl daleko vážnější, pravděpodobně by se objevilo dávení, výrazné slinění, ztížené dýchání či dokonce dušení. Bylo tedy nutné uvést pacienta do celkové anestezie a vyšetřit ho pomocí laryngoskopu, který se zavede hluboko do dutiny ústní a umožní dokonalé prohlédnutí tlamy a oblasti hrtanu. Vzhledem ke zhoršené hydrataci byla psovi zavedena kanyla do žily a byl podán infúzní roztok. Následně byla aplikována anestetika. Při vyšetření byla nalezena poměrně hluboká bodná rána na pravé straně pod kořenem jazyka. Vzhledem k tomu, že rána byla lokalizovaná v hloubce, téměř při bázi jazyka, nebylo možné ránu odhalit při běžném prvotním vyšetření. Rána byla chirurgicky zrevidována, vyčištěna, vypláchnuta roztokem a sešita dvěma stehy vstřebatelným šicím materiálem. Z důvodu velkého rizika infekce byla nasazena antibiotická terapie, spolu s nesteroidními antiflogistiky, což jsou léky tlumící zánět, otok a bolest. Celá léčba byla stanovena na dobu 10 dnů a majitel byl poučen, jak pečovat o psa po anestezii. Již druhý den se psovi ulevilo, po dobrání léků byl již v pořádku. Rána je nyní zhojena a pacient je zdráv a zcela bez potíží.


MVDr. Kaplanová Jolana